č. 403/1991 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o hygieně v obchodě a kancelářích (č. 120)
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. července 1964 byla na 48. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o hygieně v obchodě a kancelářích (č. 120). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 11. ledna 1990 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 21 odstavce 3 Úmluva vstoupila pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku v platnost dnem 11. ledna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně.
Úmluva č. 120
Úmluva o hygieně v obchodě a kancelářích
Generální konference Mezinárodní organisace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a sešla se dne 17. června 1964 na svém 48 zasedání,
rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se hygieny v obchodě a kancelářích, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání, a
stanovivši, že některé z těchto návrhů budou mít formu mezinárodní úmluvy,
přijímá dne 8. července 1964 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o hygieně (obchod a kanceláře), 1964:
ČÁST I.
POVINNOSTI STRAN
Článek 1
Tato úmluva platí:
a)
pro obchodní podniky;
b)
pro podniky, zařízení a správní úřady, ve kterých pracovníci jsou zaměstnáni hlavně kancelářskou prací;
c)
pro všechna oddělení jiných podniků, zařízení a správních úřadů, ve kterých pracovníci jsou zaměstnáni hlavně činností obchodní nebo kancelářskými pracemi, pokud nepodléhají vnitrostátním zákonům a jiným právním předpisům nebo jiným ustanovením o hygieně v průmyslu, dolech, dopravě nebo zemědělství.
Článek 2
Příslušný úřad může po projednání s přímo zúčastněnými organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vyloučit z provádění všech nebo některých ustanovení této úmluvy určité skupiny podniků, zařízení, správních úřadů nebo jejich oddělení uvedených v článku 1, jestliže okolnosti nebo podmínky zaměstnání jsou takové, že provádění všech nebo některých zmíněných ustanovení by nebylo vhodné.
Článek 3
Ve všech případech, kdy není jisté, zda se tato úmluva vztahuje na určitý podnik, zařízení nebo správní úřad, otázka bude rozhodnuta buď příslušným úřadem po projednání s organisacemi zúčastněných zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, nebo jiným způsobem v souladu s vnitrostátními zákony a praxí.
Článek 4
Každý členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, se zavazuje:
a)
přijmout a udržovat v platnosti zákony a jiné právní předpisy, které zajišťují provádění všeobecných zásad stanovených v části II; a
b)
zajistit, aby ustanovení doporučení o hygieně (obchod a kanceláře), 1964, nebo rovnocenná ustanovení byla uplatněna v takovém rozsahu, v jakém to vnitrostátní podmínky dovolují nebo činí žádoucím.
Článek 5
Zákony a jiné právní předpisy uplatňující ustanovení této úmluvy budou vypracovány po projednání se zúčastněnými representativními organisacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují; stejně tomu bude u všech zákonů a jiných právních…
