č. 444/1991 Sb., Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně pracovníků proti nebezpečím z povolání způsobeným znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pracovištích (č. 148)
SDĚLENÍ
federálního ministerstva zahraničních věcí
Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 25. června 1977 byla na 63. zasedání generální konference Mezinárodní organizace práce přijata Úmluva o ochraně pracovníků proti nebezpečí z povolání způsobeným znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pracovištích (č. 148). Ratifikace Úmluvy Československou socialistickou republikou byla zapsána dne 11. ledna 1990 generálním ředitelem Mezinárodního úřadu práce. Podle svého článku 18 odstavce 3 Úmluva vstoupila v platnost dnem 11. ledna 1991.
Český překlad Úmluvy se vyhlašuje současně,
Úmluva č. 148
Úmluva o ochraně pracovníků proti nebezpečím z povolání způsobeným znečištěním vzduchu, hlukem a vibracemi na pracovištích
Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána správní radou Mezinárodního úřadu práce do Ženevy a tam se sešla dne 1. června 1977 na svém šedesátém třetím zasedání, majíc na zřeteli úmluvy a doporučení, které se věci týkají, zejména doporučení o ochraně zdraví pracovníků, 1953; doporučení o závodních zdravotnických službách,1959; úmluvu a doporučení o ochraně proti záření, 1963; úmluvu a doporučení o ochranných zařízeních na strojích, 1963; úmluvu o dávkách při pracovních úrazech a nemocech z povolání, 1964; úmluvu a doporučení o hygieně (obchod a kanceláře), 1964; úmluvu a doporučení o benzenu, 1977 a úmluvu a doporučení o rakovině z povolání, 1974; rozhodnuvši přijmout některé návrhy týkající se pracovního prostředí: znečištění vzduchu, hluku a vibrací, jež jsou čtvrtým bodem jednacího pořadu zasedání;
stanovivši, že tyto návrhy budou mít formu mezinárodní úmluvy, přijímá dne 25. června 1977 tuto úmluvu, která bude označována jako Úmluva o pracovním prostředí (znečištění vzduchu, hluk a vibrace), 1977.
ČÁST I.
ROZSAH PLATNOSTI A VYMEZENÍ POJMŮ
Článek 1
1. Tato úmluva se vztahuje na všechna odvětví hospodářské činnosti.
2. Členský stát, který ratifikuje tuto úmluvu, může po projednání se zúčastněnými reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, vyjmout z provádění úmluvy jednotlivá odvětví hospodářské činnosti, pokud toto provádění vyvolává zvláštní problémy, které mají určitou závažnost.
3. Každý členský stát, který ratifikuje úmluvu, uvede v první zprávě o jejím provádění, kterou je povinen podat podle článku 22 ústavy Mezinárodní organizace práce, a to s odůvodněním, odvětví, která byla vyloučena podle odstavce 2 tohoto článku, a vyložit v pozdějších zprávách stav svého zákonodárství a praxe, pokud jde o tato odvětví, a rozsah, v němž byla úmluva provedena nebo se zamýšlí ji provést, pokud jde o taková odvětví.
Článek 2
1. Každý členský stát může po projednání s reprezentativními organizacemi zaměstnavatelů a pracovníků, pokud existují, přijmout závazky stanovené touto úmluvou zvlášť, pokud jde o…
